Proč KOI kapři a další ryby způsobují zelenou vodu v jezírku?

Zahradní jezírko není jen „voda v jámě“, ale živý ekosystém, ve kterém neustále probíhá koloběh živin. Každá součást – bakterie, řasy, plankton, rostliny i ryby – má svou funkci. Pokud jsou jednotlivé články v rovnováze, voda zůstává poměrně stabilní, příjemně průhledná a bez výrazného zápachu. Jakmile se ale rovnováha naruší, začínají problémy v podobě masivního růstu řas, zelené vody a zhoršené kvality prostředí pro ryby.

Základním „motorem“ koloběhu jsou bakterie (heterotrofní). Ty rozkládají organické zbytky, jako jsou výkaly ryb, zbytky krmiva, odumřelé rostliny, pyl nebo napadané listí. Při tomto rozkladu vzniká amoniak, který postupně mění další bakterie (nitrifikační) na dusitany a dusičnany. Právě amoniak a dusičnany jsou pro jezírko dvojsečné – v malém množství jsou přirozenou součástí prostředí, ve větším se ale stávají ideální živinou pro řasy a fytoplankton (zdroje zelené vody). Na ně v koloběhu živin navazuje zooplankton, drobní živočichové, kteří se živí mikroskopickými řasami a pomáhají tak udržovat jejich množství pod kontrolou. Zooplankton je zároveň významnou potravou pro plůdek a menší ryby.

(zjednodušené schéma koloběhu živin v jezírku)

Další roli hrají vyšší vodní rostliny. Ty odebírají živiny z vody (zmiňované dusičnany a dusitany), poskytují úkryt živočichům a zároveň pomáhají vodu okysličovat. Jejich přirozenými „konkurenty“ jsou řasy, které fungují podobně. Když se v jezírku daří rostlinám a je v něm rozumné množství ryb, bývají řasy méně časté. Když je rostlin málo a živin hodně, přebírají vládu řasy a sinice.

Na vrcholu tohoto malého ekosystému stojí ryby. Býložravé druhy – nebo obecně kaprovité ryby – se živí jak krmivem, tak přirozenou potravou v jezírku - rostlinami i zooplanktonem. Část zkonzumované potravy přemění na růst, zbytek projde trávicím traktem a končí ve vodě jako další dávka organického znečištění, které potom opět zpracovávají bakterie. Dravé ryby se v okrasných jezírkách používají méně, ale v přírodních vodách pomáhají regulovat počet drobných rybek, a tím nepřímo ovlivňují i množství planktonu a řas.

Proč jsou koi kapři a další býložravé ryby zdrojem znečištění vody

Koi kapři patří mezi nejoblíbenější ryby do okrasných jezírek. Jsou krásní, impozantní a často se stávají hlavní dominantou vody na zahradě. Z hlediska kvality vody ale představují jednu z největších zátěží, zejména pokud je jezírko menší, má málo rostlin nebo nedostatečnou filtraci.

Koi kapři jsou velmi žraví. Čím víc krmení do jezírka přidáme, tím víc odpadu z něj zase dostaneme ve formě rybích exkrementů. Bakterie v jezírku tento organický materiál rozkládají a výsledkem je vyšší koncentrace dusíkatých látek a fosforu, tedy ideálních živin pro řasy. Pokud je obsádka koi kaprů vysoká, systém se snadno přetíží a voda začíná zelenat či zakalovat.

Pokud je v jezírku také nadbytek býložravých ryb obecně, tyto ryby postupně výrazně snižují populaci zooplanktonu, který přirozeně „požírá“ mikroskopické řasy. Jakmile zooplanktonu ubude, řasy mají ve vodě zároveň dostatek živin i minimum přirozených „predátorů“, takže mohou nekontrolovaně růst a voda stále více zelená. To je mimochodem také jeden z důvodů, proč bývají horská jezera krásně čistá oproti klasickým rybníkům – nejde jen o rozdíl teplot. V horských jezerech je koloběh živin obvykle mnohem lépe vyvážený a zároveň nebývají tak silně zarybněná.

Ve výsledku platí jednoduchá rovnice: čím víc býložravých ryb v malém jezírku, tím víc živin ve vodě, méně zooplanktonu a tím větší prostor pro řasy. Hodně ryb, hodně krmení, málo rostlin a průměrná filtrace – to je typická kombinace, která vede k chronicky zakalené nebo zelené vodě. 

Nejčastěji chované ryby v jezírkách a jejich vliv na vodu

V českých jezírkách se nejčastěji objevují různé druhy kaprovitých ryb a jejich okrasné formy. Každý druh má trochu jiný vliv na vodu, jinou náročnost na prostor i krmení.

Koi kapr 

Koi kapr je ikonická jezírková ryba. Dorůstá velikosti až 90 cm, žije dlouho a při vhodných podmínkách je mimořádně atraktivní. Základ jeho jídelníčku tvoří kvalitní granule nebo pelety pro koi kapry. Ochotně přijímá i drobné bezobratlé, larvy hmyzu a organické zbytky, které najde na dně. Nezřídka si přilepšuje rostlinami a řasami.Z hlediska kvality vody představuje koi jednu z největších zátěží. Větší tělo znamená velké množství spotřebovaného krmiva a následně i velkou produkci výkalů. K tomu se přidává rozhrabávání dna, zvedání kalu a uvolňování živin z sedimentu. Koi kapr navíc rád okusuje měkké rostliny a při vyšší obsádce dokáže jezírko prakticky „odrostlit“. Bez rostlin a s přebytkem živin se vodě daří především řasám. Chov koi kaprů proto vyžaduje dobře dimenzovanou filtraci, kvalitní biologické zázemí (bakterie ve filtru i ve vodě) a umírněné krmení.

Zlatý karas

Zlatý karas a jeho různé formy jsou dalším velmi rozšířeným druhem vysazovaným v zahradních jezírkách. Živí se kombinací krmiva, zooplanktonu, drobných bezobratlých a rostlinného materiálu. Rády si vezmou řasy i měkké části rostlin.

Pokud je těchto rybek rozumné množství, jezírko dobře filtruje a má dostatek rostlin, lze je chovat bez zásadních problémů. Při přerybnění a nadměrném krmení ale znovu narůstá množství odpadu ve vodě a dochází ke zhoršení kvality vody podobným způsobem jako u koi. Oproti velkým kaprům je zátěž na litr vody menší, ale u malých jezírek se chyby v počtu ryb a krmení projeví poměrně rychle.

Karas obecný a barevné variety 

Karas obecný a jeho barevné formy jsou svým způsobem kompromisem mezi klasickou „českou“ rybou a okrasnou rybou do jezírka. Živí se podobně jako zlatý karas – přijímají granule, plankton, drobné živočichy i části rostlin. Nebývají tak agresivní ke dnu a rostlinám jako velcí koi, ale při vysoké obsádce a překrmování lze očekávat nárůst živin ve vodě, kal a problémy s řasami.

V dobře navrženém jezírku s rozumným počtem kusů, kvalitní filtrací a rozvinutou vegetací bývá karas poměrně dobře „zvladatelný“. Pro mnoho majitelů představuje méně náročnou variantu oproti koi kaprům.

Jeseteři v jezírku

Jeseterovité ryby se v posledních letech objevují i v zahradních jezírkách. Jeseter je ryba dna a potřebuje čistou, dobře okysličenou vodu a dostatek prostoru. Živí se především živočišnou potravou z dna, v jezírkách nejčastěji speciálními potápivými granulemi pro jesetery. Nevyžírá tolik rostlin jako kaprovité ryby a obvykle tolik nevíří dno, přesto produkuje značné množství výkalů.

Pro kvalitu vody jsou jeseteři náročným, ale ne nutně destruktivním druhem. Pokud je jezírko dostatečně velké, má silnou filtraci, bohaté okysličení a majitel nepřekrmuje, lze je chovat relativně úspěšně. Pro menší okrasná jezírka se však příliš nehodí – potřebují prostor, hloubku a velmi stabilní podmínky.

Drobné druhy a „jezírkové drobotiny“

V některých jezírkách se objevují i menší původní druhy, jako jsou různé slunky nebo střevle. Tyto ryby se živí planktonem, drobnými bezobratlými a larvami hmyzu. Z hlediska zátěže na vodu nejsou tak problémové jako velké kaprovité ryby, protože jsou menší a méně náročné na krmení. Mohou pomáhat s redukcí hmyzu a lehce přispívat k přirozené rovnováze.

Je však potřeba brát v úvahu legislativu a riziko zavlečení nemocí z volných vod. Přenášení ryb z přírody do zahradního jezírka není úplně ideální ani z pohledu ochrany přírody, ani z hlediska zdraví ryb v jezírku.

Amur bílý

Amur bílý je typická „rybniční sekačka trávy“ a do malých okrasných jezírek většinou nepatří. Živí se převážně vodní vegetací a dokáže během krátké doby výrazně proředit nebo úplně zlikvidovat porost rostlin. Pokud rostliny zmizí, zbývá ve vodě mnoho živin, pro které už neexistuje přirozený odběr, a ty se začnou promítat do masivního růstu řas a zákalu. I amur produkuje velké množství výkalů, které dodávají vodě další živiny. V malém jezírku je tak spíš zdrojem problémů než pomocníkem.

Krmení ryb a vliv na čistotu vody

Z pohledu kvality vody platí jednoduché pravidlo: méně ryb a méně krmení znamená stabilnější jezírko. Každá dávka krmiva, kterou rybám nasypeme, se dříve či později promění v živiny. To, co ryba nespotřebuje na růst, skončí ve vodě jako odpad. Rozumné je krmit tak, aby ryby dokázaly vše sežrat během několika málo minut. Pokud krmivo zůstává na hladině nebo klesá na dno a ryby o něj nejeví zájem, je ho zkrátka moc.

V chladnější vodě, kdy rybám zpomaluje metabolismus, by se mělo krmení výrazně omezit nebo úplně zastavit. V opačném případě se nevyužité krmivo rozkládá a zbytečně zatěžuje filtraci i bakteriální systém. Důležité je také volit kvalitní krmivo, které ryby dobře tráví – méně kvalitní krmivo často projde rybám „skrz“ a skončí jako přímý zdroj znečištění.

Jak udržet ryby, rostliny a vodu v rovnováze

Pro spokojené ryby a čistější vodu je důležité vnímat jezírko jako celek. Počet ryb a množství krmiva by měly odpovídat velikosti jezírka, výkonu filtrace a množství rostlin. Více rostlin obvykle znamená méně problémů s řasami, protože rostliny odebírají živiny z vody a částečně ji stíní. K tomu se vyplatí pravidelně podporovat užitečné bakterie v jezírku a filtraci pomocí vhodných bakteriálních přípravků. Ty urychlují rozklad organických zbytků a pomáhají stabilizovat kvalitu vody.

Mechanické odstraňování kalu, nečistot z hladiny a průběžná údržba filtru jsou stejně důležité jako volba správného druhu a počtu ryb. Koi kapři a další býložravé ryby mohou být nádhernou ozdobou jezírka, ale jen tehdy, když jsou chováni s rozumem, v přiměřeném počtu a s odpovídající péčí o celý ekosystém.